Waldorfská škola v Bratislave

Blog waldorfskej školy

Osobné názory, postrehy, polemiky našich učiteľov, rodičov a žiakov waldorfskej školy.

„My jsme ti, na které jsme čekali“

Autor: Miroslava Heribanová, učiteľ, 12.8.2015

prevzaté z:http://magazin.maitrea.cz

autorka:Kateřína Komorádová

12. srpna 2015

„Psychofonetika je metoda, jak uvidět svou duši. Nikdo nás to neučil, ale jestliže chceme dělat změny a růst, musíme se nejprve podívat na místo, kde právě jsme! Psychofonetika je reálná metoda, která pracuje s tím, co skutečně vidí. A dokáže vidět všechno, jak naši duši, tak všechny naše stíny,“ říká její zakladatel Yehuda Tagar.

Psychofonetika je přístup k psychoterapii pracující s celou lidskou bytostí, kterou chápe jako jednotu těla, duše a ducha. Jde o moderní praktickou aplikaci Psychosofie Rudolfa Steinera.

Přesto rozhovor o psychofonetice začal poněkud netradičně: odkazem na květnový seminář, kterého jsem se zúčastnila. A který opět ukázal, jak hluboko v odkrývání sebe sama je možné zajít.

O probíhajících změnách na celoplanetární úrovni dnes už netřeba diskutovat. Země prochází evolučním procesem – stejně jako lidé. Na jarním semináři jste zmínil, že „lidé jsou tou evolucí“, která se ale musí stát „vědomě“.

Podle mě se princip evoluce týká primárně naší mysli. Ať darwinismus se svou materialistickou teorií „náhody a velkého třesku, který nemá žádný význam a ze kterého se začaly vyvíjet jednotlivé živočišné druhy“, nebo později Freud a jeho vliv nevědomí, respektive sexuality na formování člověka nebo „dětinské“ a velmi zjednodušené výklady bible o stvoření světa... Ani jedno podle mě neodpovídá skutečnosti; ta je někde uprostřed všech těchto extrémů.

Dozrát musí i naše duše. Do této doby to totiž byli šamani, guruové, kněží nebo astrologové, kteří nám říkali, kam máme jít, co máme dělat nebo naopak nedělat.

Evoluce se stává skutečnou evolucí tehdy, když, pokud použiji příklad rodičů a dítěte, rodiče ustoupí a řeknou: „A teď se postav na vlastní nohy a jdi - po svých. My tě podpoříme zezadu, abys nespadnul, ale jít musíš sám.“ To je ta iniciace.

Jak tohle všechno souvisí s psychofonetikou, oborem, kterému se víc než třicet let věnujete?

V psychofonetice neexistuje žádná „náhoda“, všechno je naprosto svobodné a zároveň přesně vedené pravdou uvnitř.Leadership, služba a láska jsou hlavními kritérii práce psychofonetiky. Terapeut slouží nejvyšší pravdě: pomoci klientovi přivést na svět klientův vlastní potenciál. Terapeuti jsou vlastně takovými „porodními asistentkami“ božského potenciálu v každém člověku. Pomáhají mu porodit se do dalšího stupně na stupnici osobního rozvoje. A jak to tak bývá, součástí každého porodu je určitá bolest...

Na vaší práci je zajímavé, že při ní využíváte různé psychoterapeutické přístupy, které mají něco společného: expresivitu a vyjádření. Připomíná to divadelní představení. Tam jste s psychofonetikou vlastně také začal.... (psychofonetika původně sloužila k pozorování interaktivní dynamiky těla, duše a vědomí a Yehuda Tagar ji ve svých počátcích používal při režírování experimentálního divadla)

Ano, práce, kterou dělám, je vlastně tak trochu divadelní představení. "A co dnes dávají? Život sám." Psychofonetika je metoda, jak uvidět svou duši. Nikdo nás to neučil, ale jestliže chceme dělat změny, růst, musíme se nejprve podívat na místo, kde právě jsme! Není to žádná ideologie. Ideologie se snaží změnit něco, co pořádně nevidí. Psychofonetika je reálná metoda, která pracuje s tím, co skutečně vidí. A dokáže vidět všechno, jak naši duši, tak všechny naše stíny.

Jestliže chceme dělat změny, růst, musíme se nejprve podívat na místo, kde právě jsme!

(odmlčí se) Je důležité vidět vlastní stíny. Ale to není všechno; ještě tu existuje náš božský potenciál. Jako když se podíváte na strom: kořeny také nejsou vidět, jsou v temnotě země, přesto z nich celý strom vyrůstá. A čím hlouběji kořeny sahají, tím výš může strom vyrůst. Psychofonetika je druh umění. A také vedení sebe sama. (leadership)

viac čítajte na:http://magazin.maitrea.cz/my-jsme-ti-na-ktere-jsme-cekali/

comments powered by Disqus